Jizerské hory mají svůj střed. A není jen jeden.
V sobotu 7. listopadu 2026 byl v Jizerských horách slavnostně odhalen kamenný pomník označující jeden z jejich vypočítaných středů. Jeho polohu určil pomocí geografických informačních systémů Daniel Vrbík z Katedry geoinformatiky a didaktiky informatiky Technické univerzity v Liberci. Nový pomník nedaleko Soušské silnice však připomíná více než jen zajímavý geografický bod. Otevírá také otázky, jak rozumíme geografickým údajům a jak poznávání krajiny ovlivňuje její využití.
Co vlastně označuje nový pomník?
Za myšlenkou určit střed Jizerských hor stojí Pavel D. Vinklát, redaktor časopisu Krkonoše – Jizerské hory. Na jeho podnět se úkolu ujal Daniel Vrbík, který s využitím geografických informačních systémů (GIS) vypočítal čtyři různé středy pohoří. Výsledky společně představili v prosincovém čísle časopisu Krkonoše – Jizerské hory v roce 2025.
Mediální zprávy o slavnostním odhalení pomníku hovoří o nalezení „geometrického středu Jizerských hor“. Takové označení je srozumitelné, ale bez dalšího upřesnění může vyvolávat představu, že každé geografické území má jednoznačně daný střed.
Ve skutečnosti záleží na tom, jak území vymezíme a jakou metodu výpočtu použijeme. V případě Jizerských hor je navíc důležité respektovat jejich přeshraniční charakter – pohoří se ale neomezuje pouze na území Polska.
Daniel Vrbík proto vycházel z geomorfologického vymezení Jizerských hor na české i polské straně hranice. Pomocí GIS určil čtyři různé středy, z nichž každý odpovídá jinému matematickému přístupu. Pro označení v krajině bylo vybráno plošné těžiště vymezeného území Jizerských hor.
Nejde tedy o jediný možný střed pohoří, ale o výsledek konkrétní, jednoznačně definované prostorové analýzy. O použitých metodách jsme podrobněji informovali v předchozí aktualitě.
Nový turistický cíl, nebo místo, které si zaslouží klid?
Žulový pomník ve tvaru čtyřbokého komolého jehlanu stojí nedaleko Soušské silnice mezi vodní nádrží Souš a Smědavou. Jeho slavnostní odhalení přilákalo pozornost veřejnosti i médií.
Pavel D. Vinklát v rozhovoru pro Novinky.cz vyjádřil přání, aby se místo stalo novým turistickým cílem a symbolickým srdcem Jizerských hor. Naproti tomu místní revírnice Jana Hlušičková v reportáži Českého rozhlasu připomněla přání, aby si lokalita zachovala svůj klid a charakter.
Oba postoje otevírají důležitou otázku: Jak skloubit popularizaci geografického poznání s ochranou přírody?
Označení zajímavého geografického bodu může podpořit zájem o krajinu, její poznávání a geografické vzdělávání. Současně však může přivádět návštěvníky i do míst, která dosud zůstávala stranou hlavních turistických tras.
Samotné umístění pomníku bylo projednáno s příslušnými institucemi ochrany přírody a správy lesů. Zda se nově označené místo promítne do návštěvnosti okolní krajiny, ukáže čas.
Když geografická analýza vstoupí do krajiny
Příběh středu Jizerských hor ukazuje, že geografické informační systémy nejsou pouze nástrojem pro tvorbu map a výpočty. Výsledky prostorových analýz mohou ovlivňovat také to, jak krajinu vnímáme, interpretujeme a využíváme.
Z původně jednoduché otázky vznikla odborná analýza, publikovaná mapa a nakonec i konkrétní místo označené v terénu. Práce Daniela Vrbíka tak přispěla nejen k poznání Jizerských hor, ale také k jejich nové veřejné interpretaci.
Nový pomník nám proto může připomínat dvě důležité skutečnosti. Geografické údaje mají smysl pouze tehdy, když rozumíme způsobu jejich vzniku. A poznávání krajiny by mělo být spojeno také s odpovědností za její zachování.
Další informace
- Jizerské hory mají více než jeden střed – KGD FP TUL, 11. 10. 2026.
- Střed Jizerských hor – Pavel D. Vinklát a Daniel Vrbík, Krkonoše – Jizerské hory, 12/2025, s. 32–33.
- Vědci spočítali střed Jizerských hor. Nadšenci na jeho místě vztyčili pomník – Český rozhlas, 8. 11. 2026.
- Nadšenci našli „srdce“ Jizerských hor – Novinky.cz, 8. 11. 2026.


