Aktuality na katedře

I v letošním roce se v pražském Kongresovém centru uskutečnila největší česká konference zaměřená na geografické informační systémy – Konference GIS Esri v ČR. Za naši katedru se jí zúčastnil Mgr. Filip Dirigl spolu se studenty magisterského studia Aplikované geografie a regionálního rozvoje, Bc. Hynkem Müllerem a Bc. Ondřejem Dohnanským.

Hlavním tématem letošního ročníku byla propojenost GIS a umělé inteligence, zejména možnosti využití AI pro podporu prostorových analýz, automatizaci procesů, efektivnější rozhodování a zefektivnění práce v prostředí ArcGIS. Dvoudenní program nabídl širokou paletu odborných i uživatelských přednášek, workshopů a miniseminářů. Účastníci měli zároveň dostatek prostoru pro navazování kontaktů s kolegy z akademické sféry, samosprávy i soukromého sektoru. 

Naši zástupci však nezůstali pouze u pasivního získávání nových poznatků. Hynek i Ondřej se aktivně zapojili do studentské soutěže vědeckých posterů. Hynek představil poster vycházející z tématu jeho bakalářské práce Využití 3D tisku pro prezentaci územního plánu. Ondřej prezentoval výsledky své bakalářské práce Využití GIS při správě lesních školek – a zaznamenal mimořádný úspěch. V konkurenci ostatních studentů se umístil na vynikajícím 2. místě, což představuje významné ocenění pro celou geoinformatiku a geografii na FP TUL.

Ondřejovi srdečně gratulujeme a všem zúčastněným děkujeme za vzornou reprezentaci katedry!

A jak vnímal celou konferenci právě Ondřej? Přečtěte si jeho dojmy. 

Konference GIS Esri v ČR organizovaná společností ArcDATA Praha mi rozšířila obzory v možnostech uplatnění GIS i geografie jako takové. Z mnoha zajímavých témat, o kterých se mluvilo, mě zaujalo například využití GIS při loňských povodních v Opavě. GIS byl využit pro predikci dopadů hrozící povodně a včasnou evakuaci obyvatel v ohrožených oblastech, následně také pro mobilní mapování vzniklých dopadů a přesně zacílenou pomoc. Hlavním tématem letošní konference však byla umělá inteligence. Diskuze o AI upozornila na její odpovědné využívání, riziko ztráty kritického myšlení a naopak na její užitečné využití pro kritiku vlastní práce a diskuzi o ní. Mnoho příspěvků se zaměřilo také na využití AI přímo v GIS – např. analýza snímků DPZ a možnost využití různých asistentů při práci v aplikacích ArcGIS.

Nedílnou součástí konference je také přehlídka posterů, při které si lze prohlédnout inspirativní projekty řešené v GIS. Zde mě zaujal třeba poster zabývající se využitím GIS ve chmelařství vytvořený ČZU v Praze. Letos jsem zde měl i já vystaven svůj poster Využití GIS při správě lesních školek vycházející z tématu mé bakalářské práce, který se k mému překvapení umístil podle hodnocení odborné poroty na druhém místě.

Konference je také příležitostí k zajímavým setkáním. Neobvyklým zážitkem pro mě bylo, když jsme se náhodou při večerním rautu setkali u stolu se zaměstnancem ESRI z USA a chvíli si popovídali o jeho práci a konferenci. Účast na konferenci pro mě byla obrovským zážitkem, přinesla mi širší rozhled, mnoho nových poznatků, pocit radosti z možnosti prezentace mé práce a jejího úspěchu, ale i utvrzení se v přesvědčení, že geografie spolu s GIS jsou nepostradatelnými obory při řešení problémů v nejrůznějších oblastech našich životů.

(Autorem fotky miniatury je Arcdata Praha s. r. o.)

Ve dnech 21.—25. září se zástupce naší katedry Mgr. Daniel Lessner, Ph.D. společně s kolegy za didaktiku matematiky a fyziky zúčastnili pracovního setkání na Pädagogische Hochschule Schwäbisch Gmünd v Německu. Hlavním cílem bylo navázání a rozvíjení mezinárodní spolupráce v oblasti výuky přírodovědných a technických oborů a podpora výměnných pobytů studentů i akademiků. Setkání poskytlo prostor k inspirativním diskusím i k navázání nových kontaktů – účastníci pocházeli z Německa, Belgie, Rakouska, Austrálie, Jihoafrické republiky i Spojených států amerických.

Program zahrnoval návštěvu dvou místních škol a jejich STEM učeben (jednu navíc trvale vybavenou kamerami pro potřeby pedagogického výzkumu), přednášku k podstatě vědeckého myšlení, představení metodiky tvorby a využití vinět a nakonec i workshop zaměřený na jejich tvorbu.

Technicky zajímavá byla exkurze do místního pivovaru a pod, do a na televizní vysílač ve Stuttgartu. Poněkud nejasné zůstává, jestli se tělo vysílače zužuje rovnoměrně, nebo je mírně prohnuté. Zdroje se rozcházejí a vlastní oči matou.

Celá akce přispěla k rozšíření obzorů účastníků a potvrdila význam mezinárodního síťování pro rozvoj kvality výuky i spolupráce mezi univerzitami.

V sobotu 5. 10. 2025 se v Liberci konal oblíbený běžecký závod Trail Run 2025, který každoročně přiláká stovky sportovců všech věkových kategorií. Mezi účastníky letos nechyběli ani zástupci naší katedry, kteří se nezalekli náročných tratí vedených kopcovitým terénem Jizerských hor.

Na 12kilometrové trati se skvěle předvedl Martin Prade, který závod dokončil v čase 1:02:52. Na 22kilometrové trase pak výborný výkon podal Jiří Šmída, jenž doběhl do cíle v čase 1:53:12.

Oběma kolegům patří velká gratulace k dosaženým výsledkům i obdiv za sportovní nasazení. Závod Nature Run se v Liberci stal nejen oslavou pohybu v přírodě, ale také příjemnou příležitostí pro neformální setkání a reprezentaci katedry mimo akademickou půdu.

(autorem úvodní fotografie je RunCzech)

I letos se naše katedra aktivně zapojila do skvělé akce Noc vědců. Tato akce má za cíl propagovat, že i věda může být cool. Návštěvníci všech věkových kategorií se mohli na stanovištích KGD ponořit do světa kódování i starých map.

Informatická sekce katedry lákala na pestrou směs úkolů spojených s kódováním dat. Účastníci zkoušeli míchat správné poměry červené, zelené a modré, aby trefili přesný odstín, upravovali obrázky pixel po pixelu a sledovali, jak se mění. Pomocí barevných korálků si vytvářeli vlastní náramky s ukrytým kódem, který skrýval jejich jméno nebo osobní vzkaz. Ti nejzvídavější pak odhalili i to, jak je možné z jinak nesmyslného shluku dat poznat, že došlo k chybě při přenosu, a chybu dokonce rovnou opravit.

Geoinformatici letos přenesli návštěvníky v čase. Ukazovali, jaké poklady se skrývají ve starých mapách, odkud je můžeme získat a co všechno o minulosti vyprávějí. Zájemci si mohli sami vyzkoušet georeferencování nebo porovnávat krajinu Česka pomocí současných leteckých snímků s ortofoty z 50. let. Velkou pozornost si získal i náš student Bc. Hynek Müller, který na svém stanovišti předváděl praktické využití 3D tisku prostřednictvím vytištěného reliéfu krajiny. Noc vědců tak na naší katedře opět ukázala, že kombinace kartografie a geoinformaticky spolu s informatickou dokáže bavit i inspirovat.

Ještě před začátkem zimního semestru se členové kartografické sekce naší katedry vydali do Brna na 26. Kartografickou konferenci České kartografické společnosti, kterou letos hostila Masarykova univerzita. Během tří dnů krásného babího léta jsme načerpali inspiraci od tuzemských i zahraničních odborníků, sdíleli zkušenosti, získávali nové poznatky a prohlubovali spolupráci s kolegy z dalších akademických pracovišť.

Nezůstali jsme však pouze v roli posluchačů – aktivně jsme se zapojili i do odborného programu.

Dr. Jiří Šmída představil příspěvek Festivalová mapa jako nástroj informační orientace a vizuální identity: případová studie z Anifilmu Liberec (autoři: Jiří Šmída, Daniel Vrbík, Filip Dirigl, Jan Picek) a zároveň vedl sekci Mapové case studies.

Dr. Daniel Vrbík přiblížil průběžné výsledky výzkumu Liberecký uličník: tvorba geografické databáze historického uličního názvosloví a uliční sítě (autoři: Daniel Vrbík, Václav Lábus, Jiří Šmída).

Kromě odborného programu jsme si užili také společenský večer s cimbálovou muzikou a výborným jihomoravským vínem nebo využili čas k objevování krás Brna.

Děkujeme organizátorům za skvěle připravenou akci, která nám opět připomněla, jak pestrý a inspirativní obor kartografie je.

A na závěr jedno potěšující oznámení – 27. Kartografická konference se v roce 2027 uskuteční u nás pod Ještědem! Již nyní se těšíme, až Vám budeme moct představit víc!